Ochrana klimatu se stává mainstreamovým předvolebním tématem v Německu. Po povodních kancléřka Merkelová uznala, že snížení emisí nebylo během její 15 let trvající vlády dostatečné

Ochrana klimatu se stává mainstreamovým předvolebním tématem v Německu. Po povodních kancléřka Merkelová uznala, že snížení emisí nebylo během její 15 let trvající vlády dostatečné

Příčinou zájmu politických stran o ochranu klimatu jsou mj. stále četnější extrémy počasí a rostoucí očekávání veřejnosti v oblasti odpovědné klimatické vládní politiky. Během návštěvy oblasti zasažené povodněmi kancléřka Merkelová uvedla, že investice do ochrany klimatu jsou drahé. „Ale náklady, k nimž může vést zanedbání ochrany klimatu, jsou ještě vyšší,“ dodala. Ve čtvrtek 22. července na tiskové konferenci uznala, že snížení emisí nebylo během její patnáct let trvající vlády dostatečné, ačkoli například podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu stoupl z deseti na čtyřicet procent. V dubnu 2021 německý ústavní soud rozhodl, že vládou navržený a parlamentem koncem roku 2019 schválený zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a  „nepřiměřeně zatěžuje budoucí generace“. Soudci konstatovali, že stávající zákon řeší pouze opatření v horizontu do roku 2030, přičemž Německo se zavázalo, že do roku 2050 bude klimaticky neutrální. Není totiž   jasné, jak toho bude mezi lety 2030 a 2050 dosaženo. Soud zároveň stanovil, že do konce roku 2022 musejí zákonodárci zpřísnit zákon o ochraně klimatu a jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030.

Na jarní rozhodnutí německého ústavního soudu bleskově reagovaly vládní strany, křesťanští demokraté (CDU) a sociální demokraté (SPD).

Ministryně životního prostředí sociální demokratka Svenja Schulzeová už předložila návrh nového zákona na ochranu klimatu. Navrhuje, aby Německo snížilo do roku 2030 emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, přičemž dosud se počítalo s „pouze“ 55procentní redukcí. To není všechno. Do roku 2040 mají klesnout emise ještě jednou, a to rovnou o 88 procentních bodů. Tím by se stalo Německo klimaticky neutrálním už v roce 2045, což je o pět let dříve, než se plánovalo.

Bavorský premiér a šéf křesťanských sociálů (CSU) Markus Söder navrhuje, aby bylo klimatické neutrality dosaženo už v roce 2040, tedy ještě o pět let dřív, než chtěli sociální demokraté. Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) spolu s partnerskými křesťanskými demokraty (CDU) chtějí daleko rychleji zdražit tunu oxidu uhličitého,  a to až na 45 eur v příštím roce namísto dosud předpokládaných 30 eur. Zdražení pohonných hmot v návaznosti na navýšení ceny oxidu uhličitého u benzinu a topného oleje by CSU-CDU chtěli kompenzovat zrušením daně, z jejíhož výnosu byl dosud financovaný rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny z alternativních zdrojů. Podle křesťanských demokratů by to mohlo zákazníkům přinést levnější elektřinu. Sociální demokraté naopak tvrdí, že zvýšení daně za oxid uhličitý postihne sociálně slabší občany. Proto prosazují ještě výraznější rozvoj větrných a solárních elektráren, aby se zvýšil podíl takto vyrobeného proudu.

Obě křesťanské strany i sociální demokraté, jež spolu tvoří celostátní vládu, považuji ochranu klimatu za mainstreamové politické téma a nechtějí ho přenechat klima straně Zelených, která dosahuje vysokých předvolebních preferencí.

Opoziční liberálové (FDP) již v minulosti vládu kritizovali, že chce zachránit klima „centrálním plánováním“ a zdůrazňují, že vládní politika ochrany klimatu vyžaduje zásadní změnu. Nemělo by sázet na zákazy a pouze na jednu technologii.  Podle liberálů by se neměla prosazovat pouze výstavba větrných parků, podporu si zaslouží i technologie založené na vodíku. Ochrana klimatu podle německých liberálů  vyžaduje vytvoření prostředí pro fungování tržních principů. Technologicky úspěšné firmy se pak dokáží prosadit ve světě a přinést moderní a efektivní rešení environmentálních problémů, jestliže dostanou dostatečný prostor pro své podnikatelské aktivity.

Necelé tři měsíce před parlamentními volbami se mezi českými politickými stranami rovněž rozpoutal závod, která z nich předloží lepší plán na ochranu klimatu. Výrazně k tomu přispělo schválení Národního plánu obnovy pro Česko, kde projekty zelené transformace mají nárokovat zhruba 40 % alokovaných prostředků. Aby peníze do Česka ale vůbec zamířily, nestačí připravit kvalitní projekty, musí být splněna řada politických cílů. Například do konce prosince 2023 musí být dokončena reforma legislativy v oblasti odpadového hospodářství.  Pro posílení protipovodňových opatření je nutná novela vodního zákona.

Míč je straně voličů a pak nové politické reprezentace, která vzejde po říjnových volbách. Nový kabinet bez zodpovědné a kvalitní ekologické politiky nedokáže efektivně vládnout.

Foto:  dwd.de