Liberálně ekologická strana nesouhlasí s politikou prezidenta a vlády vůči Tibetu a Číně a kritizuje porušování lidských práv

10. března 2015 členové Liberálně-ekologické strany Martin Bursík, Olga Sommerová a další se zúčastnili tradičního happeningu před čínskou ambasádou v Pelléově ulici v den výročí násilného potlačení tibetského povstání. Vyjádřili tak nesouhlas s represemi v Tibetu a podporu obyvatelům Tibetu v nenásilném boji s čínskou komunistickou stranou, která vojenskou silou anektovala území Tibetu v roce 1949 a od té doby zde, podle obvinění vznesených u španělského soudu, praktikuje genocidu původního obyvatelstva.
Shromáždění organizovala česká pobočka Amnesty International s cílem „dát najevo, že mnoho občanů ČR s jednáním svých představitelů nesouhlasí a žádá důraznou kritiku porušováním lidských práv v Číně“.
„Česká vláda změnila politiku vůči Tibetu a Číně, aniž by k tomu měla politický mandát,“ uvedl ve svém proslovu na akci Martin Bursík. „Žádná z politických stran vládní koalice neměla v programu změnu kursu zahraniční politiky a odklon od polistopadového konceptu ochrany lidských práv. Navíc k tomu neproběhla žádná celospolečenská debata. Vláda a prezident nám berou základ naši polistopadové identity, a to bychom si v žádném případě neměli nechat líbit.“
Bursík je jedním z iniciátorů iniciativy podporujemetibet.cz k níž se připojili také herec Jiří Mádl, herečka Bára Hrzánová a podnikatel Martin Hausenblas. K iniciativě se připojilo bezmála sedmnáct tisíc občanů ČR.
Akce se zúčastnil výkonný ředitel nadace Forum 2000 Jakub Klepal. „Česká republika by měla udržovat s Čínou – stejně jako s desítkami jiných významných zemí – otevřené a intenzivní vztahy. V žádném případě ale nesmí mlčet tváří v tvář brutálnímu porušování lidských práv – v Tibetu, v Hongkongu nebo kdekoli jinde. Stejně tak si český prezident, premiér ani jednotliví ministři nesmí od vlád jiných zemí nechat diktovat s kým, kdy a za jakých okolností se scházet,“ řekl Jakub Klepal pro Epoch Times.
Podle stejného serveru situaci v Tibetu komentoval také premiér tibetské exilové vlády Lobsang Sangay. „Mí spoluobčané Tibeťané, oznamuji vám, že situace v Tibetu je stále ponurá, ale trvalý duch tibetského lidu je silný a stále silnější. Od té doby co vypukly pokojné protesty v roce 2008, a probíhající protesty sebeupálení v celé oblasti, je Tibet je virtuálně uzamčený. Omezení pohybu Tibeťanů značně zesílilo. V několika kontrolních bodech ve velkých městských centrech v rámci neustálého sledování, Tibeťané musejí používat své identifikační karty, které jsou opatřeny propracovanou druhou generací čipů. Jak jeden Tibeťan popsal toto ponížení: „Váš občanský průkaz, je jako váš stín. Bez něj se nemůžete ani pohnout.“ Situace zvýšených omezení je tak přehnaná, že i čínští turisté současné podmínky v Tibetu připomínají prostředí jako ve „válečné zóně“.“