Rozsah budoucí změny klimatu a její dopady budou záviset na účinnosti plnění našich globálních dohod o snížení emisí skleníkových plynů, ale také na tom, zda zajistíme politiky snižující rizika, která plynou ze současných a očekávaných klimatických extrémů.
Panel OSN potvrdil, že lidská činnost jednoznačně způsobuje růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami, a vedla k menší stabilitě celé planety. V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného je nejvyšší za posledních 800 000 let, uvedl panel OSN. Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu.
Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Lidstvo také může očekávat vzestup hladiny moří a častější vlny veder a záplavy. Globální oteplování se bude i nadále projevovat odlišně v jednotlivých částech Země.
Vědci, kteří zprávu připravovali, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů. Tedy nejen oxidu uhličitého (CO2), ale také metanu, který je součástí zemního plynu a který vzniká při likvidaci odpadu nebo chovu hospodářských zvířat. Varují také, že globální oteplování nenávratně poškozuje přírodu – lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám vstřebáváním skleníkových plynů.
Rostoucí teploty pak nezvratně zvýší hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří vlivem tání ledovců mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výška vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních, která přijmou jednotlivé vlády i mezinárodní společenství. Od roku 1900 hladina moří stoupla o 20 centimetrů.
IPCC nabízí pět možných scénářů vývoje, které berou v potaz současné trendy globálního oteplování v kombinaci s průmyslovou výrobou při současném tempu a emisích. Jeden ze scénářů předpokládá, že se naprosto zastaví vylučování skleníkových plynů. Podle nejhoršího možného scénáře, podle kterého by se emise skleníkových plynů do roku 2100 proti současným hodnotám zdvojnásobily, by mohla teplota do konce století stoupnout o 3,4 až 5,7 stupně Celsia.
Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, lidstvo překoná hranici růstu teploty o 1,5 stupně Celsia nejpozději zhruba za 20 let. To by bylo o deset let dříve, než předpokládala poslední zpráva z roku 2014. Teplota se podle tohoto scénáře nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC.
https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/report/IPCC_AR6_WGI_SPM.pdf
Chceme, aby tyhle volby byly o klimatu a o plnění našich globálních dohod o snížení emisí skleníkových plynů. Příští vláda bude předsedat v Radě EU a ovlivňovat evropskou klimatickou politiku.
