Den, kdy byla popravena Milada Horáková je připomínán jako Den památky obětí komunistického režimu. Zinscenovaný proces se skupinou Milady Horákové byl veden sovětskými poradci a proto připomínal svou krutostí a absurditou velké veřejné procesy stalinského teroru.
V následných procesech bylo odsouzeno přes šest set dalších lidí. Jde především o oběti justičních vražd, osoby zavražděné státními represívními a ozbrojenými složkami, osoby, které zemřely následkem krutého zacházení ve vezení.
Politické represe včetně věznění a nucených práci v sovětském Gulagu postihly dalších 25 tisíc československých občanů.
Sovětský represivní systém více než třiceti tisíc koncentračních a pracovních táborů – Gulag – vznikl a začal růst ještě za Lenina, inspirovaného jakobínským terorem z dob francouzské revoluce a dosáhl obludného rozsahu za Stalinovy vlády.
Systém sovětských gulagů nebyl budován jako vyhlazovací, ale měl mnoho společných rysů s nacistickými koncentráky, přežíval desítky let a zahubil miliony lidí. Počet lidí v táborech v roce 1952, těsně před Stalinovou smrtí, dosáhl téměř 13 milionů.
Režim Vladimira Putina postupně ztrácí kritickou reflexi Velkého teroru, kterému se nevyhnula prakticky žádná skupina sovětské společnosti či dokonce skoro žádná rodina. Strašlivou pravdu nesmírného utrpení nevinných obětí perzekucí, věznění, otročiny, týrání a vraždění v gulazích postupně nahrazují mýty, které opěvují sovětský industriální zázrak, tak namáhavě vybudovaný na kostech tolika lidí, bagatelizují zločiny komunistické totality v bývalém SSSR a opěvují návrat někdejší velikosti Ruska podle koloniálního vzoru, jehož symbolem má být nelegální zábor Krymu či válka v Donbasu.
Putinovská dezinformační kampaň stírá hranice mezi dobrem a zlem a probouzí hluboce zasutou nenávist až paranoiu vůči domnělým vnitřním a vnějším „nepřátelům“ Ruska. Stále sílí pronásledovaní odpůrců režimu. Proto sovětské gulagy – stejně jako nacistické koncentráky – mají zůstat mementem, varujícím před ztrátou lidskosti ve jménu zrůdné ideologie, která slibovala nastolení „nového světového řádu“, ale zapsala se do dějin především likvidací milionů „zrádců v našich řadách“ a elementárních hodnot lidství.
Je krutou ironií, že v demokratické České republice právě nereformovaná KSČM drží vládu Andreje Babiše nad vodou. Obětí a rukojmím je nejen Andrej Babiš a jeho vláda, ale i my všichni.
