Neutralitu v našem geopolitickém prostoru nelze udržet, to je poučení srpna 1968

V srpnu 1968 napadla naši zem pětice armád údajně spřátelených zemí Varšavského paktu v čele se sovětským Ruskem. Skončil tím zdejší pokus o reformu komunistického režimu a do země se na dvacet let vrátil totalitní režim, z jehož následků jsme se nedokázali úplně vzpamatovat dodnes.

Pro někoho je to dávná minulost, současná podoba světa ovšem nabádá k tomu, abychom na okupaci z roku 1968 nezapomněli. Ač to leckdo popírá, hranice mezi západním a východním světem stále existuje – důkazem je třeba stav lidských práv v Rusku, vývoj na Ukrajině apod. Jedním z největších úspěchů naší polistopadové politiky je fakt, že jsme tomuto světu unikli, jsme pevnou součástí Západu se zakotvením v NATO a EU. Nebyl to úplně snadný proces a putinovské Rusko z něj nemá radost dodnes.

Jeho zastánci si proto zvykli šířit myšlenku, že nemá smysl patřit k ani k jedné stran, Západ je stejně zkažený jako někdejší SSSR a Česko by pokud možno mělo být neutrální. Jenže historie nás učí, že není horší iluze. Neutralitu v našem geopolitickém prostoru nelze udržet, to je jedno z hlavních poučení srpna 1968. Buďme rádi za to, do jakého světa dnes patříme, a nenechme si to vzít.