Konec hry podle ruských pravidel

Konec hry podle ruských pravidel

Moskvě se nepodařilo donutit Prahu, aby přešla Vrbětice jako „útok na zboží“ a souhlasila s tím, že Rusko může do budoucna činit na českém území vše, co se mu zlíbí. Spojenci z Evropské unie a NATO se za Česko postavili.

Cesta Ruska do sovětské minulosti

Rusko pod Putinovým vedením urazilo velký kus cesty. Do minulosti. Magické modré světlo televizních obrazovek udržuje naživu sen o ztraceném sovětském ráji. Je to svět Putinova dětství, brežněvovská doba sovětského impéria a studené války. Rozpad Sovětského svazu Vladimir Putin považuje za největší katastrofu 20. století. Nedokáže zkousnout, že někdejší sovětské satelity se vydaly vlastní demokratickou cestou. Nevěří tomu, že nějaký menší sousední stát může toužit po svobodě a blahobytu víc než po objetí ruského medvěda. Vidí za tím pikle USA.

Ukrajinský Euromajdan v roce 2014 spustil Putinovu paranoiu naplno. Putin se vrátil do vlastního sovětského dětství, kdy Rusko bylo impériem a činilo si nároky na území svých sousedů. Ruský prezident odmítl uznat suverenitu ukrajinského lidu a nabyl bludného přesvědčení, že Ukrajinu odloudil Západ, aby ji využil proti Rusku.

Pak Putin zatoužil vrátit Ukrajinu se zápalem zhrzeného manžela, který chce vyrvat manželku prostopášnému svůdci. Následovala anexe Krymu zelenými mužíčky a hybridní vojenský vpád na ukrajinský Donbas. Válka Ruska proti Ukrajině doposud neskončila; obě země krvácí. Putin zoufale toužil zůstat protihráčem Západu ve formátu doby studené války, ale po spáchaných zločinech se octl v mezinárodní izolaci. Ze vzteku a ve snaze donutit Západ hrát podle imperiálních ruských pravidel se Putin pouštěl do nových válečných avantýr a zapojil se do války v Sýrii.

Vrbětice 2014

Teroristická akce ve Vrběticích byla součástí tohoto Putinova pobláznění v roce 2014. Výbuch munice měl překazit dodávky zbraní vojenským silám, které se bránily proti ruským útokům na Ukrajině. Záměr, logistika a vybavení podvratné akce v českých muničních skladech odpovídaly úrovni sedmdesátých let. Jako kdyby si Putin-puberťák hrál na rozvědčíky. Vsadím se, že se ruský prezident osobně podílel na přípravě vražedných akcí svých tajných služeb, včetně výprav za účasti známých obdivovatelů gotických katedrál Petrova a Baširova (Pata a Mata).

Ale nepodceňujme ruské tajné služby, následníky nejtemnější tradice KGB. Putinovi se podařilo korumpovat dva české prezidenty, několik ministrů a mnoho dalších českých politiků. Českou republiku Putin využíval jako baštu ruské zpravodajské sítě pro Evropu a těší se podpoře řady místních obyvatel.

Ruský prezident postupuje podle staré Břežněvovy strategie – při jednání se západními státy obchází problematické konfliktní body, zamlčuje neslučitelnost cílů a hodnot, hledá společné zájmy, především ekonomické, tu lichotí, tu vyhrožuje. Svolné politiky uplácí a poskytuje peníze na volební kampaně proruských stran. Díky Zemanovi Putin vnímal Česko jako slabší článek evropského jednotného postoje k ruské agresi na Ukrajině a využíval českého prezidenta k rozbíjení jednoty EU a odštěpení někdejších států Varšavské smlouvy od EU. Miloš Zeman horlivě hájil ruské zájmy, opakovaně pomáhal Putinovi v situaci, kdy ruský prezident trpěl mezinárodní izolací a učil se od něj ruskému či spíše asijskému diktátorskému stylu vládnutí.

Rusko-česká diplomatická válka

Když se prokázalo, že v roce 2014 ruští armádní důstojníci zavraždili dva české občany a vyhodili do povětří muniční sklad ve Vrběticích, vyhostilo Česko 18 ruských zpravodajců. Rusko se obratem postavilo do role oběti a zahájilo proti České republice diplomatickou válku; vyhostilo z Moskvy většinu českého diplomatického sboru. Česko odpovědělo recipročním opatřením. Putin nevěří tomu, že Česko může rozhodovat samostatně bez nápovědy Spojených států a přirovnal menší státy k „poštěkávajícím šakalům“, kteří se motají kolem amerického tygra Šer Chána.

Ruský konspirační kočkopes: Lukašenko a Vrbětice

Ruská propaganda začlenila Vrbětickou kauzu do divoké konspirační teorie. Jako by USA chtělo zosnovat armádní převrat v Bělorusku a zavraždit prezidenta Lukašenka. Příběhem o atentátu na běloruského prezidenta Putin vracel urážku Bidenovi, který ho označil za „killera“. To je hlavní zápletka.

Jak to Putin vymýšlel dál? Zase jako pubertální výtržník. Přirovnal svět ke své oblíbené dětské knížce – Kiplingové Knize džunglí. Americký tygr Šer Chán rozkázal jednomu ze svých „šakalů“, aby začal štěkat na Rusko a tím odvádět pozornost od atentátu CIA na Lukašenka. Tím „poslušným šakalem“ podle Putina má být Česko, které „vytasilo“ případ Vrbětice. Dále ruská média vynechávají ruskou stopu ve výbuchu muničního skladu a rovnou pokračují zákeřným vyhoštěním nebohých ruských diplomatů z Prahy. Že jde o špiony, ruská konspirace rovněž nezmiňuje.

Zásahem shůry byl běloruský prezident Lukašenko zachráněn a dva dny spektakulárně jednal s Putinem. Z vděčnosti je zřejmě připraven postoupit Kremlu část běloruské suverenity.

Česko se nepokořilo, ministr Hamáček do Moskvy nedoletěl a z ruské strany se sypou urážky a vyhrůžky.

Konec hry podle ruských pravidel

Moskvě se nepodařilo donutit Prahu, aby přešla Vrbětice jako „útok na zboží“ a souhlasila s tím, že Rusko může do budoucna činit na českém území vše, co se mu zlíbí. Spojenci z Evropské unie a NATO se za Česko postavili.

Putin však má další munici, aby nutil Západ k ústupkům.

V těchto dnech Putin pomalu a krutě, takřka v přímém přenosu připravuje o život svého uvězněného politického vyzyvatele Alexeje Navalného, řinčí jadernými zbraněmi a rozmísťuje podél ukrajinských hranic až na 150 tisíc ruských vojáků. Chce alespoň symbolicky vydobýt zpátky velmocenské postavení, donutit Američany vyjednávat, nabízí obchodování – co dáte za Ukrajinu? Co dáte za Navalného, který je ještě naživu, ale každým dnem může umřít? Cynická očekávání Putina jsou však lichá. Západ nebude obchodovat Ukrajinu s „killerem“. Navalnyj Putinovu tlaku nepodlehne; raději zemře. Není vlastnictvím Putina; morálně ho přesahuje.

Hrozí nová Karibská krize?

Putin potřebuje velkou válku a novou Jaltu, aby udržel věrnost své armády a loajalitu Rusů, kteří jsou závislí na příbězích o svém imperiálním majestátu pomalu více než na vodce. Ruský prezident vydírá Západ hrozbou velké války, aby si vymohl ústupky a uvolnění protiruských sankcí, aby se vrátil do velké geopolitické hry a mohl krmit občany vlastní země sny o ruské velikosti pod jeho vedením.

Stejnou taktiku využil Putin v roce 2015 v Sýrii, kdy nečekaným vstupem do války chtěl udržet u moci krvavou diktaturu Bašára Asada a donutit Baracka Obamu k měření sil na cizím území. Obama se střetu vyhnul. Totéž pravděpodobně učiní Joe Biden, pokud se Putin zblázní a regulérně zaútočí na Ukrajinu. Spojené státy se nenechají vtáhnout do rusko-ukrajinské války a Putin se utopí v Ukrajině tak, jak se Brežněv utopil v Afganistánu. Bude to definitivní konec Putinových snů o podílu na světovládě.

Drama posledních několika dnů se pro Česko proměnilo ve ztrátu posledních iluzí o Rusku a opuštění sféry jeho zhoubného neoimperiálního vlivu. Česká republika si narovnala páteř, vrátila se na Západ a k sobě vlastním hodnotám demokracie, lidských prav a svobod.

Havel zvítězil nad Zemanem.

Text je zde: https://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=39679