Jan Hamáček chtěl politický úspěch za cenu vlastizrady

Začátkem dubna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že evropská agentura EMA protahuje proces schvalování ruské vakcíny, což vyvolává nespokojenost řady evropských států, které by chtěly své občany očkovat nejen vakcínami z EU, ale také ruským Sputnikem, ačkoliv pravidla EU to neumožňují. Lavrov jmenoval Slovensko, Maďarsko a Itálii.

Ruská vakcína Sputnik V se stává osvědčenou hybridní zbrání pro rozklad Evropy. Nemá sice potřebné osvědčení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o tom, že je účinná a bezpečná, ale láká evropské politiky vidinou snadného úspěchu u voličů. Sláva zachránce lidských životů stojí za poklonu Moskvě. Do této ruské léčky padl i český vicepremiér Jan Hamáček, který chtěl politický úspěch za každou cenu. A nebyl sám.

Maďarsko začalo očkovat Sputnikem jako první v EU

Proruský premiér Viktor Orbán domluvil dodávky ruské vakcíny již v lednu a stal se hlavním lobbistou ruské vakcíny v Evropě. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó nechal se naočkovat Sputnikem jako první evropský politik a stěžoval se na tlak bruselských byrokratů kvůli tomu, že „Maďarsko se dívá nejen na západ, ale také na východ.“

Ještě koncem února rakouský kancléř Sebastian Kurz telefonoval s Vladimírem Putinem a stěžoval si na nedostatek vakcín z EU. Jednání skončila předběžnou smlouvou na milión dávek – Rakousko je obdrží po schválení Sputniku Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Podobný zájem o koupi Sputniku projevilo Bavorsko a podepsalo smlouvu na 2,5 milionů dávek.

Sputnik V zavinil pád slovenské vlády

V březnu slovenský premiér a předseda strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič na košickém letišti vítal letoun s dvěma sty tisíci dávek vakcíny Sputnik V. Nárůst nových případů koronaviru na Slovensku tehdy patřil k nejvyšším v Evropě. Sázka na ruskou pomoc ho stála křeslo.

Matovičovo rozhodnutí koupit ruskou vakcínu před jejím schválením příslušnou evropskou agenturou vyvolalo na Slovensku vládní krizi. Ředitel slovenského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov nazývá Igore Matoviče aktérem hybridní operace Ruska, která způsobuje škody na slovenské politické scéně dodnes.

Touha evropských politiků zazářit v boji proti koronaviru vedla k tomu, že navzdory kontroverzím a problémům kolem ruské vakcíny o své připravenosti koupit Sputník mluvili vrcholní vládní činitelé Slovinska a Švédska. Ale až Sputnik schválí EMA . Rusko nejedná s EU, ale s jednotlivými státy unie dle principu „rozděl a panuj“.

Zeman žádal o Sputnik přímo Putina

Další zemí, která se „obrátila na východ“, je Česká republika. Český prezident Miloš Zeman žádal o dodávku Sputniku přímo ruského prezidenta Putina. Ačkoliv se Zeman považuje za Putinova „bolšogo druga“, odpovědi na žádost o Sputnik se nedočkal. Ministr zahraničí Tomáš Petříček tento krok nepodpořil a ministr zdravotnictví Jan Blatný odmítl očkovat občany vakcínou, kterou neschválila EU. Oba ministři byli záhy odvoláni, pravděpodobně na nátlak Hradu.

Slovenský lobbista Andrej Danko na Sputniku

Program oficiální návštěvy Ruska Hamáček připravoval za pomoci bývalého předsedy slovenského parlamentu a šéfa Slovenské národní strany Andreje Danka, který na YouTube podporuje Putinovo Rusko a umisťuje selfíčka z Ruska, například s ruským ministrem zahraničí Lavrovem:

Danko pochválil Miloše Zemana za jeho zpochybnění výsledků vyšetřování kauzy Vrbětice tvrzením o údajných dvou verzích případu:
https://www.facebook.com/andrejdanko.sk/videos/210675833873933

Právě Andrej Danko měl v Rusku zprostředkovávat kontakty a domluvil Hamáčkovu schůzku s ministrem průmyslu Denisem Manturovem na téma dohody o dodávkách Sputniku.

Český vicepremiér Jan Hamáček jako užitečný idiot v ruské hybridní válce

Podle Seznamu.cz Jan Hamáček plánoval vyjednat dovoz milionu dávek ruské vakcíny výměnou za utlumení kauzy Vrbětic jako projev české vděčnosti a loajality. Jinak nedokážu vysvětlit účel plánované pracovní snídaně Jana Hamáčka s předsedou ruské Dumy a Vjačeslavem Volodinem. Hamáčkovi nevadilo, že Volodin je na sankčním seznamu USA a EU kvůli své roli při anexi Krymu.

Jan Hamáček chtěl „zobchodovat“ informaci o tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman může kauzu výbuchu ve Vrběticích odložit, pokud se nepodaří vyslechnout klíčové osoby.

Je jasné, že vrahy z GRU Alexandera Petrova a Ruslana Boširova nikdo k výslechu nedotáhne. Patří sice k obdivovatelům gotické architektury, ale do České republiky už se jen tak nepodívají. Záměr prodat bezpečnost své země za trochu politické slávy Janu Hamáčkovi nevyšel.

Když se prokázalo, že v roce 2014 ruští armádní důstojníci zavraždili dva české občany a vyhodili do povětří muniční sklad ve Vrběticích, vyhostilo Česko 18 ruských zpravodajců. Rusko se obratem postavilo do role oběti a zahájilo proti České republice diplomatickou válku; vyhostilo z Moskvy většinu českého diplomatického sboru. Česko odpovědělo recipročním opatřením.

Moskvě se nepodařilo donutit Prahu, aby přešla Vrbětice jako „útok na zboží“ a souhlasila s tím, že Rusko může do budoucna činit na českém území vše, co se mu zlíbí. Spojenci z Evropské unie a NATO se za Česko postavili.

Mezitím se veřejnost dozvěděla o záměru Jana Hamáčka obchodovat s Ruskem bezpečnost vlastní země. Chtěl „jen“ ohromující politický úspěch, ale vyšla z toho „obyčejná vlastizrada.“ Nadešel čas, aby pan místopředseda vlády Jan Hamáček řekl pravdu o své cestě do Moskvy a rezignoval.