V inspirujícím prostoru, budovaném v centru Brna od roku 2006 díky Nadaci Partnerství, se konala v pondělí 12. května zajímavá panelová diskuse na téma Krajina – zemědělství – EU – dotace.

Jak zaznělo na úvod setkání z úst Tomáše Havlíčka, mimo jiné autora koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, „my všichni uživatelé krajiny jsme zásahy do krajiny v posledních zhruba 100 letech přetáhli strunu. Míra upravenosti toků, zjednodušení krajiny, scelení pozemků, zhutnění půd a dalších zásahů přesáhla mez, se kterou se ještě krajina umí vypořádat. Povodně v posledních letech, jejich ničivý účinek, následná sucha i další problémy krajiny nás vedou k přesvědčení, že se něco musí změnit. Jedná se přitom o mezioborový a meziresortní problém, na který současná státní správa zatím nedokázala uspokojivě reagovat.“

Jako první oslovil moderátor David Veselý Milenu Vicenovou, bývalou velvyslankyni České republiky v Bruselu a ministryni zemědělství. Ta se zaměřila na historii a současnost našich rodinných farem a jejich roli při formování krajiny. Zdůraznila také vazbu mezi podmínkami pro udělování dotací a vodní erozí, která dnes postihuje více než polovinu území České republiky. Dotace do bioplynových stanic a 230 % naší soběstačnosti při pěstování kukuřice na velkých plochách pronajaté zemědělské půdy zákonitě vedou k zaplavení krajiny ornicí a degradaci půdy.

 

Petr Kučera ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně popsal úlohu krajinného plánování a jeho místo v územním plánování. Ukazuje se, že prováděcí vyhláška, která ukládá zpracovateli územního plánu řešit i krajinu, není velmi často respektována.

Anna Čarková, úspěšná manažerka MAS Kyjovské Slovácko v pohybu a bývalá starostka obce Vlkoš připomenula přínos evropského programu LEADER nejen jako zdroj financování rozvoje venkova, ale zejména jako cestu k vytváření občanské společnosti. Na příkladu mnohaletých diskusí k pozemkovým úpravám na Kyjovském Slovácku jasně ukázala, že cestou je osvěta o stavu krajiny, zapojení všech aktérů a důraz na zodpovědnost vlastníků půdy.

Josef Glos za zpracovatele pozemkových úprav charakterizoval základní problémy – nedostatek veřejných pozemků pro společná opatření a tlak na omezování těchto ploch, nesmyslně nízké ceny pozemkových úprav kvůli zákonu o zadávání veřejných zakázek i problematickou kvalitu některých zpracovatelů i státní správy.

Eliška Kravcová, místopředsedkyně Asociace soukromého zemědělství ČR a majitelka rodinné farmy pro chov prasnic v Oseku nad Bečvou velmi výstižně popsala některé na hlavu postavené dotace, které znevýhodňují malé farmáře. Kritizovala také skutečnost, že Česká republika na rozdíl od jiných zemí, například Německa, nevyužila možnost posílit platby z Evropského fondu pro rozvoj zemědělství a venkova pro podniky hospodařící na výměře do 89 hektarů. Přitom právě rodinné farmy mají životní zájem na udržení kvality půdy, kterou si, jak podotkl jeden z účastníků debaty, „půjčujeme od našich dětí“.

Tomáš Havlíček jako manažer vodohospodářských projektů popsal současnou společenskou objednávku vodnímu hospodářství krajiny i problémy jejího naplňování. Zároveň navrhnul řadu opatření k řešení těchto problémů. Svoje vstoupení zpestřil i volněji pojatým popisem projednávání krajinářských projektů s obcemi, vlastníky i státními institucemi. Účastníky zaujal i přehled (dlouhé) doby od podání žádosti o podporu z Operačního programu životní prostředí po uzavření smlouvy mezi žadatelem a Státním fondem životního prostředí.

Více než čtyřhodinová debata a vysoce kvalifikované dotazy a připomínky účastníků setkání ukázaly, jak mnoho nám schází trpělivá diskuse a hledání konsensu při tvorbě naší krajiny. Poslední zprávy o hrozbách povodní na Moravě jasně ukazují, že něco se skutečně musí změnit. Budeme rádi, když Liberální fórum této změně napomůže.