První Liberální fórum zaplnilo Muzeum Kampa. O ruské hrozbě debatovali diplomaté a novináři

Ruský nátlak je hrozbou nejen pro jeho současné sousedy, ale pro celý Západ včetně Česka. V případě další pasivity evropských diplomatů nemusí Putinovy zájmy pokračovat dále než na východ Ukrajiny. Proč tomu tak je a jak situaci případně čelit? Svůj úhel pohledu přiblížili panelisté premiérového Liberálního fóra.

 S laskavým svolením paní Medy Mládkové proběhlo v Muzeu Kampa ve středu 16. dubna historicky první diskusní setkání Liberálního fóra. Tuto názorovou platformu organizačně zajišťuje Liberálně ekologická strana a dává tak možnost občanům získat přístup k informacím z první ruky, udělat si vlastní názor a svobodně o něm diskutovat.

Téma ruské hrozby přilákalo do sálu více než sto politiků, novinářů a angažovaných občanů. Diskusní panel obsadili bývalý ministr obrany Dobrovský, předseda strany LES Bursík, novinářka Procházková, bývalý velvyslanec v USA a Rusku Kolář, komentátor ČRo Dvořák, politolog Mlejnek a bývalý ministr Kocáb.

Z jednotlivých příspěvků zřetelně vyznívalo, že aktuální ruský postup na Ukrajině není překvapivý, navazuje na události v Gruzii a rozhodně nemusí skončit na Krymu, jak se vyjádřil Luboš Dobrovský. Michaelu Kocábovi zkušenost s odsunem ruských vojsk na začátku devadesátých let jasně ukázala, že NATO a EU jsou pro Kreml synonymem nepřátelství a účast svých bývalých satelitních zemí v těchto organizacích těžce nese. Většina panelistů má s ruským národem osobní zkušenosti, tak zaznělo i varování před generalizací celého národa a připomenutí činnosti disidentů a odpůrců Putinova režimu. Putin osobně je chápán jako přímý strůjce nátlaku s historickou paralelou někdejších autoritativních vůdců a připodobňován k Adolfu Hitlerovi a jeho politice. Podle Martina Bursíka měla ruská diplomacie možnost přečíst českou pozici mezi Východem a Západem už během jednání o umístění amerického radaru na našem území. Předseda strany LES zdůraznil, že než budeme pokračovat v analýzách ruského chování, měli bychom si vyjasnit svůj vlastní postoj v konfliktu. Současná česká vládní reprezentace toho není podle něj dobrý příkladem.

Kromě politického, ekonomického, psychologického a historického pohledu na dané téma se hosté i diváci pokusili navrhnout varianty řešení problému a odhadnout budoucí události. Zazněly názory, že k ekonomickým sankcím nedojde z důvodu důležitosti ruského trhu pro celou Evropu. Na druhou stranu zaznělo, že ruskou jistotu v podobě nerostných surovin by bylo možné oslabit dovozem z USA a alternativními zdroji energie. Bývalý ministr obrany vyjádřil obavu, že ani ekonomické sankce nebudou na zastavení Ruska stačit a že narušenou rovnováhu bude třeba obnovit vyjádřením síly. Nikoliv snad přímo útokem, ale rozhodně velmi nekompromisní obranou.

S příspěvkem z publika vystoupila i jednička kandidátky strany LES pro volby do EP Milena Vicenová, která upozornila na kontakty ruské administrativy s extremistickými a nacionalistickými stranami v Evropských zemích, což by se mohlo projevit dalšími separatistickými provokacemi. Bývalý ministr Ladislav Miko navázal informací o bilaterálním vyjednávání Ruska s pobaltskými státy, které lavírují mezi výhodností spolupráce na úrovni EU a příklonem právě k Rusku.

Debata trvala více než dvě hodiny a pokračovala neformální rozpravou, při které přítomní setrvali až do pozdních večerních hodin. První Liberální fórum bylo tedy příslibem pro další zajímavé diskuse. Více informací a fotografie na www.stranales.cz a www.facebook.com/stranales.cz

Kontakt pro novináře:

David Salomon – Liberálně ekologická strana, vedoucí komunikace

Tel: 602 965 356, email: david.salomon@stranales.cz, Twitter: @cosedejevlese