Martin Bursík vyhrál přelomový soudní spor s prezidentem Milošem Zemanem, který v březnu 2016 vykázal z Hradčanského náměstí povolené shromáždění kvůli návštěvě čínského prezidenta

Martin Bursík vyhrál přelomový soudní spor s prezidentem Milošem Zemanem, který v březnu 2016 vykázal z Hradčanského náměstí povolené shromáždění kvůli návštěvě čínského prezidenta

Rozhodl o tom pražský městský soud, který zrušil souhlas magistrátu s uzavřením místa kvůli bezpečnosti státní návštěvy. Správní senát tak vyhověl žalobě Martina Bursíka, Kateřiny Bursíkové Jacques, Tomáše Pikoly a dalšího svolavatele předem nahlášeného shromáždění. 

Pojďme si tedy přiblížit události z března 2016.

V říjnu 2014 český prezident Miloš Zeman během své návštěvy Číny prohlásil, že nepřijel rozdávat lekce o lidských právech, naopak že se chce učit, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost. Číňany tehdy nejen seznámil s Krtečkem, ale odstavil českou vládu od rozhodování o směřování zahraniční politiky a obrátil celou zemi směrem na Východ – k ponižujícímu poklonkování východním velmocem v očekávání drobků, které spadnou od hodovních tabulí imperátorů, aby bylo čím nakrmit velké i malé ryby ve vlastním rybníčku.

Nejde jen o drobky z carského či císařského stolu pro své věrné. Na rozdíl od české vlády, která má za hlavní cíl přežít finanční skandály svého místopředsedy, Miloš Zeman dělá skutečně velkou politiku.

Zeman zrazuje západní spojence, kteří ho bláhově považovali za šíleného marginála české politiky a z moci svého úřadu se připojuje k Putinově dezinformační kampani, podle které země východní a střední Evropy zvolily prozápadní směr vývoje nikoliv dobrovolně, ale pod tlakem USA. Zeman nejen čínské televizi, ale celému světu oznámil vymanění se zpod západního vlivu středoevropského státu, který dal světu Václava Havla. Zpátky do bezvýznamnosti, zpátky do područí mocností, kde nevládne lid, ale diktátoři.

Svobodu a budoucnost českých občanů prodává Zeman východním mocipánům, jako kdyby tyto hodnoty byly jeho peněžním majetkem. Záleží na tom, kdo dá více: v tuto chvílí to vypadá, že Čína přeplácí.

Ale ani Moskva u toho netratí. Ani při setkání s druhým nejmocnějším mužem světa Miloš Zeman nezapomíná na zájmy Ruska – rozbíjet jednotu Evropské unie a odlupovat od EU jednotlivé státy na východě, zejména bývalé státy sovětského bloku. Zeman opět zneužívá pozici hlavy evropského státu k ohrožení evropské jednoty a posílení vlivu Moskvy a Pekingu směrem na západ. Česko se stává slabým článkem západu, východní bránou do Evropské unie, jak s oblibou opakují oficiální čínská média.

U tohoto velelotoče a obchodu století není místa pro prostý lid z podhradí. Čtvrtstoletí od listopadu se znovu vracíme k asijskému způsobu zacházení s občany. Dnešní vykázání několika poslanců a tisícovky demonstrantů z Hradčanského náměstí je symbolem bezohledného zacházení s davem ve chvílích, když rozhodují mocní. Cestu na Hradčanské náměstí účastníkům předem nahlášeného a povoleného shromáždění zatarasili v Loretánské ulici těžkooděnci. Pokyn vzešel údajně z kanceláře prezidenta, ačkoli velitelem Policie ČR je ministerstvo vnitra, totiž vláda. Prolomit tuto barieru zvůle nedokázali ani přítomní ústavní činitelé, ani občané, kteří marně mávali před tvářemi antikonfliktního policejního týmu oficiálním povolením k pokojnému shromáždění na Hradčanském náměstí.

Strojem času před Listopad!

Následující komentovaný fotoblog přibližuje atmosféru dne, který je symbolickým předělem v osudech naší demokracie.

Pokojné shromáždění na obranu demokracie a lidských práv v Číně, Tibetu a na Taiwanu u příležitosti návštěvy čínského prezidenta v České republice, které se mělo konat v úterý, 29.3. v 17 hodin na Hradčanském náměstí. Do přípravy shromáždění byly zapojeny iniciativy Podporujeme Tibet, Forum 2000, Post Bellun, Potala, Lungta, České centrum Mezinárodního PEN klubu, Lidská práva bez hranic a další.

Krátce po sedmnácté hodině se směrem k Hradu vydala přibližně tisícovka lidí. Policie ale Hradčanské náměstí neprodyšně uzavřela. Jeden z klíčových organizátorů akce Martin Bursík požádal policii o povolení vstupu na předem ohlášené a povolené shromáždění. Marně, plnila prý rozkazy. Nepomohlo ani když do vyjednávání s policii vstoupili předseda TOP09 poslanec PČR Miloslav Kalousek nebo poslanec Evropského parlamentu Jaromír Štětina.

 

Mezi těmi, kdo přišel na shromáždění a nedostal se na Hradčanské náměstí, byl i exministr zahraničí poslanec Karel Schwarzenberg. Poděkoval demonstrantům za to, že přišli bez ohledu na kroky policie, která chtěla všem v tom zabránit. Zdůraznil, že je důležité vyjádřit svůj názor. „Nemáme nic proti Číně, ani proti Číňanům, ale máme něco proti diktatuře a proti režimu, který potlačuje menšiny, popravuje a zavírá mnoho lidí do táborů a věznic.“

„A ještě víc protestujeme proti tomu, jak se naší předáci chovají!“ pokračoval Karel Schwarzenberg. „Promiňte, ale já jsem nikdy netušil, že pětadvacet let po slavném Listopadu se tady budete klanět diktátorovi, pouze že má prý prachy. To je opravdu nedůstojné naší republiky. Nedůstojné Hradu!“ Projev Karla Schwarzenberga byl přerušen aplausem a také hukotem policejního vrtulníku, který po celou dobu kroužil nad našimi hlavami. Chvílemi nebylo řečníky slyšet ani s pomocí megafonu. Karel Schwarzenberg se pozastavil nad tím, že byl pozván diktátor do Lán, kde pobýval Masaryk a Havel, považuje to za ostudné divadlo.

Karel Schwarzenberg vyzval demonstranty, aby klidně a pokojně demonstrovali a vysvětlovali lidem, že nejde o nepřátelství vůči Číně, nýbrž nepřátelství vůči tyranii, vůči systému, který jsme nedávno zažili na vlastní kůži. Podle Schwarzenberga v Číně je komunistický režim daleko tvrdší, než byl posledních dvacet let před Listopadem u nás. „Lidé tam umírají hlady a zároveň přibývá milionářů. A my se jim klaníme až na zem. Ztratili jsme důstojnost.“

Karel Schwarzenberg prohlásil, že prezident Zeman neříká pravdu: „Lhal, když tvrdil, že Evropská unie a Spojené státy vytvářely na nás nátlak. Celé to období, kdy jsem byl ministrem zahraničí, jsem nikdy nic takového nezažil.“ Největším zklamáním pro Schwarzenberga bylo to, že „jsme urazili své spojence, společenství, v kterém jsme, Evropskou unii. Evropská unie jsme my, NATO a Spojené státy americké jsou naši spojenci.“

 

Mezi tím Miroslav Kalousek zjišťoval u policistů, na čí rozkaz je uzavřen vstup na Hradčanské náměstí. Pak oznámil demonstrantům, že zákaz pokojného shromáždění pochází od „člověka jménem Mynář“. Kalousek zdůraznil, že člověk, který nemá ani bezpečnostní prověrku, omezuje svobodný pohyb ústavních činitelů a občanů. „Policie, kterou platíme z naších daní, zakazuje svobodný pohyb občanů na rozkaz ruského švába!“ patetický zvolal poslanec.

Shromáždění nakonec proběhlo v parku Maxe van der Stoela a bylo skutečně pohodové.

 

Džamila Stehlíková pro blog Aktuálně.cz