Kateřina Dejmalová absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor bohemistika – romanistika. Věnuje se literární historii a celoživotně se zabývá mýtem. S manželem Ivanem Dejmalem se v osmdesátých letech podílela na organizaci bytových seminářů v Praze, které probíhaly i v jejich bytě, pomáhala opisovat a vázat samizdaty.
V devadesátých letech přednášela a vedla semináře na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v oboru česká a světová literatura, byla redaktorkou Literárních novin a pracovala na Úřadu vlády. Od roku 2006 do září 2014 byla ředitelkou Lauderových škol v Praze.
V rámci působení na Pedagogické fakultě vydala řadu čítanek pro základní školu a jako spoluautorka se podílela na vysokoškolské učebnici literatury pro děti a mládež. Podílela se také na tvorbě materiálů pro ekologickou výchovu – spolupracovala na metodické přípravě v mezinárodním projektu Tulipán (ekologická výchova pro 2. a 3. stupeň škol napříč předměty) a jako spoluautorka vydala ekologickou čítanku pro gymnázia.
Publikovala řadu recenzí a překladů (knižně Hospodářská hrůza Vivian Forresterové, Kameny osudu Flavie Bujorové, účast na překladu Dějin náboženského myšlení M. Eliadeho).
V současné době překládá a pracuje jako externí redaktorka pro několik nakladatelství.
Za důležité považuje dodržování lidských práv všude na světě, ochranu demokracie a odpovědný, tzn. pečující a nikoli kořistný přístup k planetě Zemi.